Jaký dopad může mít Solutions Journalism?
Příběhy orientované na řešení se zaměřují na to, co funguje, a proto mohou přeformulovat problémy způsobem, který podnítí nové uvažování mezi osobami činícími strategická rozhodnutí, lidmi z praxe i členy dané komunity. Tady je několik příkladů:
Upozorňuje danou komunitu na účinnější strategie
Rhiannon Meyers psala pro texaské noviny Corpus Christi Caller-Times celoroční seriál „Cena cukrovky“. Ačkoli okres Corpus Christi má v přepočtu na obyvatele nejvyšší počet amputací v Americe, byla tato nemoc dlouho skrytá a opomíjená. Seriál obsahoval tři příběhy, které ukazovaly řešení z jiných částí Spojených států, kde léčili cukrovku úspěšněji. Meyers říká: „Články zaměřené na řešení... získaly asi nejvíc reakcí a byly také nejkontroverznější – myslím, že částečně i proto, že hnuly žlučí poskytovatelům péče... Byly také nejhutnější ze všech článků v seriálu a právě ony tady podnítily nejvíc debat o tom, co můžeme dělat jinak a co aktuálně neděláme.“
Delegitimizuje výmluvy vedoucí k nicnedělání
Když ukážete, že někde určitý problém řešit jde, znevěrohodníte tím výmluvy, že jinde to také nefunguje. Na počátku tisíciletí byly léky proti HIV/AIDS tak drahé, že jsme tento virus v rozvojovém světě považovali v zásadě za rozsudek smrti. Tina Rosenberg napsala v roce 2001 pro magazín New York Times reportáž, která tento problém prozkoumala z jiných perspektiv. Zabývala se tím, jak Brazílie výrazně snížila ceny léků proti HIV/AIDS a jak zvládala režim komplexní léčby. Prozkoumala a odhalila také chování amerických vládních úředníků a farmaceutických společností. Článek Tiny Rosenberg přiměl mnoho lidí v rozhodovacích pozicích ke zpochybnění předpokladů, které se tehdy používaly k ospravedlnění vysokých cen za léky, a byl uváděn jako jeden z faktorů, který přispěl k vytvoření Globálního fondu na boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii.
Ukazuje silnou myšlenku, která může proměnit dopady práce organizace
Kampaň 100 000 Homes (100 000 domovů) se pokoušela napříč USA výrazně navýšit míru ubytování lidí žijících dlouhodobě bez domova. V průběhu druhého roku bylo zřejmé, že tempo úspěšného zabydlování je pro dosažení konečného cíle příliš nízké. Pak si vedoucí kampaně přečetli v New York Times článek v rubrice Fixes (Řešení) o strategii orientované na rychlé výsledky (Rapid Results), která motivuje místní komunitu k mobilizaci a sebeorganizaci, aby dosáhla svého ambiciózního cíle během 100 dní. Kampaň se s Rapid Results zkontaktovala, přijala tento přístup jako svou ústřední strategii a realizovala ji v komunitách napříč Spojenými státy. V červnu 2014 organizátoři oznámili, že kampaň dosáhla svého cíle – vrátila domov 100 000 lidem žijícím dlouhodobě bez domova. Zástupci kampaně tvrdí, že úspěšný výsledek přímo souvisí se spoluprací s Rapid Results.
Proměňuje diskuzi v rámci komunity i oficiální politiku
Meg Kissinger, novinářka z Journal Sentinel v Milwaukee, se velkou část své kariéry zabývala duševním zdravím. Největší dopad ale její práce zaznamenala v roce 2013 díky sérii článků „Chronická krize“, která dokumentovala, jak pacienti neustále umírají kvůli špatnému zacházení a zanedbání péče, a rozebírala metody, jak systém reformovat. Okamžitě po zveřejnění tohoto seriálu zrušilo Milwaukee politickou kontrolu strategie pro duševní zdraví a jmenovalo nepolitickou Radu pro duševní zdraví, jejímiž členy se stali odborníci. K tomu navíc nový městský rozpočet zajistil výrazný nárůst prostředků na péči o duševní zdraví. „Chronická krize“ obsahovala tři články zaměřené na řešení, které byly podle Kissingerové pro dopad série klíčové. „Jedna věc je mluvit o problémech, a těch je v systému duševního zdraví v Milwaukee hodně, ale hlavním přínosem pro čtenáře je zjistit, jak se s něčím takovým potýká jiná skupina lidí a jak se jí daří obracet věci k lepšímu,“ dodává.
Nově promýšlí status quo
Co kdyby se Michael Lewis pustil do problematiky zničujícího účinku peněz v baseballu tak, že by se zaměřil na malý klub, který neustále prohrával? Četl by to někdo a poučil by se z toho? On místo toho zvolil přístup zaměřený na řešení – a svou knihou Moneyball navždy proměnil sport.